Vesnická
17. 4. 2011
Měl jsem já pantáto panenku
měl jsem ji dvě léta
Plánovali už jsme veselku
vše zničila jedna věta
Jakýsi tovaryš ze mlýna
si mou milou namlouval
Najednou byla jak šílená
As se jí víc zamlouval...
Odhodila prsten, odhodila věnec
pro toho floutka
A s naší láskou najednou byl konec
A z ní je dnes jen loutka
Vzal si ji, vzal, ale pro peníze
Zadarmo ani kuře nehrabe
A bil ji, bil, až k nevíře
To moje děvčátko slabé...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář