Vytí na měsíc
28. 1. 2010
Proč lásku mám,
toliko podivnou?
Každou noc usínám
s hlavou tak ohnivou!
Ráno ho potkávám,
jak kráčí cestou svou.
Tolik ho ráda mám,
když jde ke mně tmou.
Ach, nesmí tohle zřít,
mou lásku schovanou!
Dál budu jenom snít
s hlavou zas skloněnou.
Ale když by věděl,
kým v noci bývám já,
Určitě by nechtěl,
být láska moja.
Přesto mě trápí,
co já nevyřeším!
Jak bylo by to motto,
zas na zemi klečím.
Sbohem lásko, nikdy tě nebudu mít!
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář