Pohádky
nevěř pohádkám.
Znáš to, je v nich skryta,
Jenom lež a klam.
Neb ve světě dnešním,
Dobro dávno nevyhrává.
A osud? Ten spíš bere,
než-li dává!
Dcerko, ach má dcerko,
Zbav se nadějí.
Já skutečně budu
mnohem raději,
když místo snů
o nádherném princi,
ke štěstí si
raděj hodíš mincí.
Vím, je lehké tomu věřit
a čekat na zázrak.
Ten ale nepřijde.
Smiř se, je to tak!
Podlost vítězí
a světem vládne zloba!
A dobru už nepomůžou
činy ani slova!
Já vím, zla je pořád plno
A ztrácí se nám víra.
Ale mami, neděje,
naděje, ta nikdy neumírá.