Šílený svět Blumíků

Když prší a kapky dopadají na vlhkou zem

zvoní mezi stébly trávy a další může dopadnout třeba sem

V tu chvíli je všude ve vzduchu cítit voda

a najednou si uvědomím, že ta vůně sílu dodá

Stéká v pramíncích po úzkých cestičkách

jako by ten déš't všechen smutek světa splách

Když cítím smutek, jak se ke mně vkrádá,

slyším, uvědomám si zázrak života a jsem zas ráda

Vím, že ať mě potkalo či potká cokoli,

ten třpytivý zázrak se nezmění, bude dál bubnovat do polí

Teď říkám si, co víc si můžu přát 

co by potřeboval člověk, aby byl skutečně rád? 

Bylo by dobré teď asi oznámit,

že když všichni co chtějí budou mít, 

stejně se najde nějaká chyby 

No, to už tak s dokonalostí bývá